Stále máte možnost navštívit post akce projektu Intersekce - 8 boxů na festivalu Santiago a Mil v Chile a tři projekty v Bělehradu. V březnu také můžete vidět projekt maďarského uskupení Krétakor - Trilogie Krize nebo Untitled Josefa Nadje na festivalu v kolumbijské Bogotě.

Rozhovor o projektu Intersekce a Pražském Quadriennale 2011 s uměleckou ředitelkou PQ a kurátorkou Intersekce Sodjou Lotker.

 

Připomeňte si uplynulé Pražského Quadriennale a projekt Intersekce v bohaté fotogalerii.

Filmové novinky z 12. ročníku mezinárodní přehlídky scénografie a divadelního prostoru Scény Pražského Quadriennale 

On line katalog dvanáctého ročníku Pražského Quadriennale 2011 ke stažení na http://goo.gl/SPIQx.

Srdečně vás zveme na výstavu Edwarda Gordona Craiga: Světlo a prostor, která se koná v Galerii Jaroslava Fragnera mezi 27.5. - 25.6. od út-ne, 11h - 19h. // Více informací o výstavě EGC

Podívejte se do zákulisí lotyšského dua mareunrol´s - první fotky z "živé výstavy" na piazzettě Národního divadla jsou na světě… Máme se na co těšit! O módních návrhářích mareunrol´s více zde.

 

ROZHOVOR SE SIMONOU RYBÁKOVOU, KURÁTORKOU PROJEKTU EXTRÉMNÍ KOSTÝM
Ve Veletržním paláci naleznou návštěvníci Pražského Quadriennale mimo jiné i projekt Extrémní kostým. Bude ho tvořit výstava kostýmů, videozáznamů a fotografií a také série prezentací a diskusí, obě části bude kurátorovat přední česká kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. V rozhovoru kurátorka přibližuje hlavní záměry projektu. CELÝ ROZHOVOR ZDE.

ROZHOVOR S ORENEM SAGIVEM, ARCHITEKTEM PROJEKTU INTERSEKCE NA PIAZZETTĚ NÁRODNÍHO DIVADLA
Speciálním projektem letošního ročníku Pražského Quadriennale je Intersekce. Bude se odehrávat na Piazzettě u Národního divadla, mezi jeho historickou a moderní budovou. Piazzettu obsadí skrumáž různě velkých bílých a černých krychlových objektů, ve kterých diváci najdou instalace či performance tří desítek významných umělců z různých zemí. Podobu prostoru navrhl izraelský architekt Oren Sagiv. CELÝ ROZHOVOR ZDE.

Velká divadelní přehlídka Pražské Quadriennale, která se v české metropoli koná vždy po čtyřech letech už od roku 1967, letos dozná několika změn. Bude se konat ve Veletržním paláci a více než kdy dříve se vydá za diváky i na další místa ve městě. Nejvíce chtějí pořadatelé návštěvníky lákat na Piazzettu Národního divadla, kde bude místo pro jeden z hlavních programových pilířů PQ Intersekce: Intimita a spektákl. Jeho vznik, podobu a smysl přibližuje umělecká ředitelka PQ 2011 Sodja Lotker.

Co je smyslem Intersekce a jak bude vypadat?
Chceme přivést divadlo blíž k lidem, vyvést ho z divadelní budovy a umožnit divákovi zažít ho jinak, než je převážně zvyklý. Dále chceme ukázat, že scénografie není spojená jen s činohrou, ale objevuje se ve videoartu, instalačním umění, choreografii a dalších formách umění. Na Piazzettě vyrostou tři desítky boxů, velkých krabic, ve kterých se budou odehrávat performance. Myslím, že to bude absolutní zážitek, je to hodně interaktivní, do některých boxů se najednou vejde třeba jen jeden divák. Další významná  věc je, že tam jsou živé akce, ze 30 boxů přibližně půlka "obsahuje" živého performera, tanečníka, choreografa - například Josef Nadj, slavný choreograf, tam bude bydlet po celou dobu trvání PQ.

Kromě tradičních soutěžních sekcí zemí a regionů, studentské sekce, architektonické sekce a přehlídky kostýmů vzniká v poslední době pro každý ročník také speciální projekt - v roce 2003 to bylo Srdce PQ či Scenofest pro rok 2007. Intersekce je tedy speciálním projektem pro letošní, 12. PQ?
Intersekce není úplně nová, vychází trochu právě z roku 2003, kdy jsme dělali Srdce PQ ve střední hale Průmyslového paláce. Vybudovali jsme tam jakési divadelní městečko, kde devět uměleckých skupin "bydlelo" a nonstop performovalo, tématem tehdy bylo pět lidských smyslů. Srdce PQ bylo také interaktivní, divák se dostával do různých situací, do představení... Není to tedy úplně nová myšlenka, spíš její prohloubení. Myslíme si ale, že tenkrát byl projekt pro diváky trochu těžkouchopitelný. Teď se Intersekci snažíme udělat čitelnější, připravili jsme jednotlivé boxy, v každém z nějž se bude odehrávat jednotlivá akce, představení, performance... Každý umělec má přesně vymezený prostor a diváci budou přesně vědět, kde koho a co najdou, kam mají jít a co mají udělat.

Kdo se na Intersekci bude podílet?
Vizuální umělci, choreografové, dramatici, tvůrci zvukových instalací; vybírala jsem je tak, abych vytvořila jakousi mapu všech disciplín, které pracují s performancí a zároveň, abych představila nejrůznější témata a lidské aktivity spojené s performancí. Idea je taková, že divák, který projde celým tím labyrintem, bude vlastně trochu zmaten. Nedostane totiž jasnou definici toho, co je performance, ale řekne si: "Aha, performance (divadlo) může být cokoli".

PQ si letos muselo hledat jiné prostory - Průmyslový palác na pražském Výstavišti v roce 2008, v době příprav letošního PQ, z poloviny vyhořel. Je to pro přehlídku na zavedeném místě handicap, nebo výhoda?
Napřed jsme měli trochu strach, bylo těžké najít dostatečně velký objekt, aby se celá přehlídka vešla do jednoho prostoru. Původně jsme totiž hledali jediný prostor pro všechny projekty, byli jsme zvyklí, že celé PQ bylo v Průmyslovém paláci. Potom jsme si ale uvědomili, že pro nás bude lepší mít několik prostorů v celém městě, přiblížíme se tak pomyslně slavným přehlídkám umění, jakými jsou benátské bienále nebo Documenta v Kasselu. Když se přehlídka po Praze rozprostře, bude blíž lidem. Spojení s procházkou městem je ale příjemné i pro experty a návštěvníky Prahy, pro které pak akce nebude už taková "veletržní". Národní expozice ve Veletržním paláci budou něco jako jsou benátské Giardini, Intersekce, kurátorovaná část PQ, pak je něco jako Arzenale.

Změna v pojetí PQ se promítla i do názvu celé akce ....
Ano, název "Pražské Quadriennale" jsme rozšířili a zpřesnili na "Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru". Ovšem v angličtině je ta změna mnohem výraznější - "Prague Quadriennal of Performance, Design and Space". V češtině je stále trochu problém s terminologií, nové divadelní formy nejsou definované. Pojem "performance" se sice už vžil, ale performance, byť užívá mimo jiné divadelní postupy, je stále vnímána jako součást výtvarného umění. "Performance arts" se věnují vyloženě vizuální umělci, zatímco "performing arts" jsou scénická umění, tedy divadlo, tanec, ale i hudba, vše, co se prezentuje živě. Hlavní důvod, proč jsme změnili název, je snaha ukázat, že se divadlo změnilo a že už je dlouho velmi jiné než to, jak si ho lidé tradičně představují. Samozřejmě že se tato skutečnost projevovala už v dřívějších přehlídkách, objevovala se i v národních expozicích, ale letos by měla zaznít intenzivněji. Vyzvali jsme národní expozice, aby jejich autoři uvažovali o scénografii mimo tradiční prostory, aby se dívali na scénografa jako na renesančního umělce, "multifunkčního", protože dnes je scénograf často výtvarník, který se nevěnuje pouze divadlu.

Divák se tedy může těšit na opravdu interaktivní přehlídku?
Interaktivita je významným prvkem letošního PQ, ne však interaktivita čistě fyzicky myšlená nebo interaktivita, o kterou se postarají nová média. Jde spíš o to zatáhnout diváka do děje, ale netahat ho ze židle na jeviště jako dobrovolníka. Dáváme důraz na to, že jsou různé pohledy na divadlo, že i divák může mít různé pohledy. Je to ale interaktivita i mentální, není třeba, aby na diváka začalo hned něco houkat, jakmile vstoupí do divadelního prostoru, v našem případě do jednotlivých boxů Intersekce. Myslím, že je důležité, aby si diváci uvědomili, že pokud té věci nic nedají, nic nedostanou. Divadlo je také o zodpovědnosti, i divák musí investovat, aby se mu něco vrátilo.

Nebude pak tradiční Sekce zemí a regionů po zážitku v Intersekci trochu nudná nebo přinejmenším statická?
Určitě ne, minimálně deset zemí bude mít ve své sekci nonstop živou akci. Jistě se objeví i tradiční expozice a scénografické modely, ale myslím, že většina vystavovatelů začala přemýšlet o tom, jak prezentovat současné divadlo současnými formami. Letošnímu PQ předcházela řada sympozií - vycházeli jsme z toho, že divadlu jako umělecké disciplíně chybí to, co má výtvarné umění, tedy kurátoři. I proto, že máme na národní expozice malý vliv, rozhodli jsme se udělat kurátorovanou sekci - Intersekci. Expozice na PQ většinou připravují scénografové nebo profesoři scénografie. Na sympoziích jsme je chtěli trochu inspirovat, aby při přípravě expozic uvažovali kompaktněji. I změnou názvu jsme trochu změnili zadání - aby se rozhlédli mimo divadlo, mimo divadelní budovu. Myslím, že to zabralo.

K tradičním soutěžním sekcím patří ještě studentská spojená s národními expozicemi a sekce architektury. Dozná i ta v letošním ročníku nějakých změn?
Při přípravě letošního PQ měla architektonická sekce namále, nechtělo se nám vystavovat modely nebo architektonické nákresy, které nepřečte ani scénograf a které vystavovat mimo kontext živé akce je úplný nesmysl. Chtěli jsme vytvořit dialog mezi scénografem a architektem nebo mezi živou akcí a budovou. Zadání pro architektonickou sekci proto bylo ukázat, jaký je prostor pro divadlo mimo divadelní budovu. Expozice by tedy měly představovat třeba různé site-specific projekty, ale i virtuální prostory. Celé jsme to s kurátorkou této sekce Doritou Hannah koncipovaly jako takovou laboratoř, bude se k ní pojit mnoho diskusí a rozsáhlá dílna pro doktorandské studenty architektury a teorie architektury na téma prostor pro divadlo. Ten chápeme i sociálně politicky, nejen jako prostor pro performance, ale obecně jako prostor pro komunitní setkávání. Proto je dobré, že tato sekce bude v kostele (Pražská křižovatka), což je původně také místo pro setkání komunity. Místem setkávání nebo potkávání by ostatně mělo být celé PQ - protože míst, kde by se potkávalo divadlo s výtvarným uměním v takové míře mnoho není a PQ by do budoucna mělo být takovou transdisciplinární platformou.

Rozhovor vedla Markéta Horešovská, redaktorka ČTK