Next box >
NATHANIEL MELLORS
Box 1/2

Nathaniel Mellors /Velká Británie/
GIANTBUM
dva filmy a instalace


Mellors paroduje formáty a struktury, které jsou v běžném životě nositeli informací, například televizní drama, politickou reportáž, kritickou analýzu či avantgardní hru, a vytváří divadelní rámec, v němž prověřuje hranici mezi smysluplným obsahem a nesrozumitelností. Fascinuje ho především vztah mezi slovem a jeho účinkem. Giantbum (2009) vychází z Mellorsova autorského scénáře absurdní divadelní hry, v níž se skupina středověkých objevitelů ztratí uvnitř obrova těla. Když jsou již téměř vyhladovělí a zoufalí, vrátí se jejich duchovní vůdce, Otec, z výpravy do obrových střev. Je napůl šílený, neboť se ve snaze přežít musel uchýlit ke kanibalismu a koprofilii. Nedokáže se k tomu ale přiznat, a tak rozpřádá nesmyslné metafyzické koncepty, které mají jeho skutky obhájit. Tvrdí, že je celá skupina ztracena uvnitř božího těla a že východ brání kmen kanibalských zombie. Tím rozpoutá bitvu mezi racionalismem a pověrčivostí. K těmto tématům Mellors přistupuje tak, že volí různé verze inscenování scénáře vždy se stejnými herci: divadelní zkoušku, natáčení filmu v prázdném divadle a verzi, v níž mluví a zpívají animatronické tváře hlavního herce. Při psaní scénáře se Mellors nechal inspirovat Pasoliniho filmem Saló (1975), Monty Pythonovým Životem Briana (1979) a Rabelaisovým románem Gargantua a Pantagruel (1532-64). Výsledkem je satirický pohled na komplikované teologické koncepty a pojetí recyklace kultury v současném umění. Myšlenky vzájemného zrcadlení a věčného koloběhu, které symbolizuje Otcova „regenerace“ formou pojídání vlastních exkrementů, a neustálá proměna významu slov ve scénáři, se odráží i ve způsobu, jakým je dílo vystaveno, a který jej představuje jako výsledek jednotlivých fází trávicího procesu. Giantbum je ústředním dílem Intersekce, protože reprezentuje vztah mezi vizuálním uměním a divadlem jak v rovině prostorové, tím, že se odehrává v galerii a divadelním sále zároveň, tak v rovině užitých prostředků, jimiž jsou divadelní hra a obraz. 
 
Bio: Nathaniel Mellors je umělec žijící střídavě v Londýně a Amsterodamu. Ústředním tématem jeho tvorby – absurdních scénářů, psychedelických divadelních vystoupení, filmů, videoprojekcí, performancí, koláží a skulptur – je užívání jazyka. Mellors také hraje na basovou kytaru v kapele Advanced Sportswear a je spoluzakladatelem hudebního labelu Junior Aspirin Records. V roce 2009 uvedl v South London Gallery poprvé a naposledy divadelní verzi svého filmu The Time Surgeon. Jeho tvorba byla zastoupena na výstavě Altermodern, Tate Triennial 2009, dílem Giantbum 2009, které vychází z jeho autorské divadelní hry o skupině středověkých objevitelů, kteří se ztratí v těle obra. Giantbum 2009 byl vystaven i v amsterodamském Stedelijk Museum a jeho pozměněná verze v Centro Cultural Montehermoso ve španělském Vitoria-Gasteiz. V roce 2009 Mellorse oslovila BBC, aby vytvořil krátké a „moderní umělecké dílo, které by uvedlo poslední epizodu seriálu o kulturní historii Británie s názvem The Seven Ages of Britain (Sedm epoch Velké Británie), který uváděl David Dimbleby a režíroval Jonty Claypole. Mellors studoval na oxfordské Ruskin School (1996-99), londýnské Royal College of Art (1999-2000) a na amsterodamské Rijksakademie van beeldende kunsten (2007-09). Jeho dílo je zastoupeno v Matt´s Gallery, London; MONITOR, Rome & Galerie Diana Stigter, Amsterdam.

www.mattsgallery.org


INTERSEKCE INFO    INTERSEKCE ANIMA
EN          CZ